Jsme jako hvězdy …
Hvězdy, co nikdy nespí …vláčejí svou minulost za sebou …
možná proto, že se chtějí stát kometou …
Možná, že se bojíme …
Že když všechno pustíme …
možná se i ztratíme..
Není lepší se ale ztratit … ?
A v opravdovosti se zpátky do hlubin k sobě vrátit?
Jsme jako hvězdy …
Hvězdy, co na sebe září z dálek..a nemůžou se sebe dotknout…
Ze strachu, z obavy …že Tě to světlo popálí?
Ze strachu z vlastní představy o tom, že si nejsme blízký..?
Ze strachu ze zrady … možná proto, že jsme až moc stejní ?
A tak si každý, co ještě neuhasl záříme sám na vlastním písečku …
Jsme jako hvězdy…záříme, svítíme … chceme být vidět …
V dávných temnotách vlastních stínech chceme být znovu spatření…
Přijatí…
tak jak JSME byli najití…
Nejen tebou
i sami sebou …
Jsme jako hvězdy … plující nekonečným vesmírem …
když vypadáme, že se držíme a stagnujem na stejných mistech …
Ale Vše se neustále mění …to je oč tu běží….
Tak neboj se a skoč …
změnit svůj dosavadní život
Svůj hvězdný kolotoč..
Jsme jako hvězdy … záříme jeden na druhého… a přitom doufáme, že zastíníme vlastní temno…
V honbě za tím vším … nevšimneme si, že už jsme dávno naprosto vším!
Jsme jako hvězdy…
Svítící tak, jak to nikdy neomrzí…
Mizivá tečka v dáli …co pozornost světa svou září vábí..
Je tak jednoduchá až v ni vidíme klid…to, protože si na nic nehraje ..
a je tím kým je!
Jak jednoduché je ..prostě být …….
HVĚZDOU!